Účinek kyseliny mravenčí ve včelstvu není jednorozměrný.

KM může působit: přímo (toxicky na roztoče), nepřímo (změnou chování včel), subletálně (dlouhodobým chemickým stresem na parazita).

Rozdíly mezi těmito účinky nejsou dány chemickou povahou látky, ale koncentrací výparů, délkou expozice a fyziologickou tolerancí včelstva. Proto je nutné rozlišovat tři režimy působení.

Režim A: Léčebný - (vysoká koncentrace, krátká doba) Tento režim je dobře popsaný v literatuře.

Jeho charakteristikou je: vyšší koncentrace výparů KM a krátkodobá expozice: včely jsou zatíženy, ale tolerují a roztoč je zasažen přímo.

Mechanismus: narušení acidobazické rovnováhy roztoče, poškození dýchacího systému, rychlá mortalita. Výsledkem je výrazný spad roztočů a riziko poškození plodu při chybné aplikaci. Tento režim je akaricidní.

Režim B: Stabilizační - (nízká koncentrace, dlouhá doba – clona). V tomto režimu KM nemá přímý akaricidní účinek. Koncentrace výparů je nízká a dlouhodobě snesitelná pro včely i plod.

Mechanismus: zvýšení hygienického chování včel (čištění buněk, grooming), snížení množství organických zbytků v hnízdě, snížení aerosolové zátěže (méně částic vznikajících rozpadem plodu a včel), stabilizace chemického prostředí

Výsledek: zpomalení sekundárního přenosu virů, stabilizace kolonie v období virového tlaku, mírně zvýšený spad roztočů v důsledku groomingu. Tento režim je ekologicky stabilizační, nikoli léčebný.

Režim C: Hraniční - (dlouhá expozice nízké koncentraci – subletální účinek). Tento režim je pozorovatelný v praxi, ale méně popsaný v literatuře. Představuje mezistupeň mezi režimem A a B.

Charakteristika: koncentrace výparů je nízká, ale působí velmi dlouho, včely tolerují bez zjevného stresu, roztoč je dlouhodobě vystaven chemické zátěži.

Mechanismus: kumulativní subletální stres na roztoče, narušení jeho fyziologické rovnováhy, snížení vitality a přilnavosti, zvýšená účinnost groomingu.

Výsledek: zvýšený spad roztočů, i když koncentrace KM není léčebná, zpomalení reprodukčního cyklu roztoče, selekční tlak na slabší jedince populace. Tento režim není léčba, ale dlouhodobý chemicko-behaviorální tlak.

Kontinuum režimů a role včelařovy zkušenosti.

Režimy A, B a C nejsou oddělené kategorie. Jsou to body na kontinuu, které se překrývají podle: teploty, síly včelstva, ventilace úlu, konstrukce clony, množství KM, množství plodu, genetické tolerance včel.

Proto: Tato variabilita není slabinou systému, ale jeho biologickou realitou.

Kyselina mravenčí může ve včelstvu působit třemi odlišnými režimy:

1. Akaricidně (vysoká koncentrace, krátká doba)

2. Stabilizačně (nízká koncentrace, dlouhá doba)

3. Subletálně (dlouhá expozice nízké koncentraci)

Clona pracuje primárně v režimu B, ale v závislosti na podmínkách může zasahovat i do režimu C, což vysvětluje zvýšený spad roztočů pozorovaný v praxi.

Tím, že udržím roztoče na nízkých počtech celou sezonu šetřím imunitu celého včelstva a brzdím přísun patogenů z okolí.