Formivan s KM - základ úspěchu v redukci včelích nemocí.

08.02.2018

Výroba Formivanu a jeho správná aplikace.

obr. 1
obr. 1

Formivan vylisován z dvou kusů Formidolových desek váha cca 100 gramů.

Na obrázku je vzadu první forma (vanička) ze které se voda vytlačuje pomocí vodovzdorné překližky dnem vzhůru. Pak se hmota přemístí do druhé formy, která se vloží do lisu pod panenku a vylisuje se do konečné podoby. A FORMIVAN je na světě. Plnění se provádí jen na 80 % kapacity tohoto bloku, proto aby se zabránilo nežádoucí první reakci (opouštění úlu, ztráta matky apod.). Navíc se kyselina před podáním do úlu podchladí, aby nevznikl ten počáteční šok. Můj současný odpařovač KM je po provozních zkouškách právě tento celulózový, protože je schopen rovnoměrnějšího odparu v celém rozmezí doby aplikace a dá se použít opakovaně. Pojme až 200 gramů KM a nezpůsobuje při správné manipulaci přehnanou počáteční reakci při vložení 5 až 10 cm nad plod, nebo od 15. září do podmetu. Správné a optimální umístění odpařovače poznáte podle toho, že za jeden až tři dny se vám objeví na česnech malý počet mladušek, které se nacházely v zóně s vyšší koncentrací KM (blíž jak těch 5 až 10 cm) což právě ukazuje na správnou polohu. Není-li včelstvo rozrušeno je to ideální stav. Tento odpařovač nazývám FORMIVAN a hodlám jej nabídnout omezené části včelařů jako vyzkoušený nosič KM na podzim letošního roku s tím, že by se dal využít po naplnění v zip sáčku jak ve svislé, tak vodorovné poloze. Zájem o něj je, avšak výrobní možnosti jsou zatím malé a nemám zdroj na výchozí surovinu (celulóza použitá ve Formidolu). Zatím to řeším tak, že používám dodaný odpařený Formidol včelaře, který má o tyto desky zájem. 

obr. 2
obr. 2

Využití FORMIVANU s 85 % KM k podzimnímu ošetření.

O letním ošetření dlouhodobými odpařovači KM se již popsalo hodně papíru, avšak použití těchto odpařovačů jako úspěšnou alternativu prvního a druhého ošetření místo fumigací jsem ve včelařské literatuře u nás ještě nezaznamenal. Mne samotnému trvalo dva roky, než jsem pochopil některé zákonitosti, jež mi ukázaly, že je lepší za určitých okolností (příznivá teplota) využít KM, než použít fumigaci (Varidol). Nemusím zde zdůrazňovat, že KM působí i pod víčky plodu oproti aplikaci Varidolem. U včelstev, kde končí letní ošetření KM do 10.9, se stává velkým rizikem infekční tlak z okolí. Tuto skutečnost je třeba vzít v úvahu. Mám však takovou zkušenost, že již ve druhé polovině září jsou odpařovače KM málo účinné, když jsou umístěny nad včelstvem, protože se odpařuje podstatně méně KM i při stejných otvorech jako v pozdním létě. Nepomůže ani trojnásobné zvětšení odpařovacího otvoru. Píšu zde o mém celulózovém odpařovači, který si vyrábím sám a popsal jsem ho na mých stránkách myslím si dostatečně. Můj poznatek je takový, že největší účinnost odpar/plocha je v jarních měsících a s omezováním plodování na podzim rapidně klesá. Důvod je znám - omezování plodování a s tím spojený teplotní režim (snižování vyzařování tepla z plodového tělesa). Mám zde na mysli ošetřování včelstev v nástavkových úlech (dva a více nástavků Tachov či Lang). Musím zde předeslat, že jsem byl vždy zastáncem aplikace KM shora nad plodovým hnízdem, avšak nedostatečná účinnost v podzimních měsících mne přinutila, abych změnil svou filozofii a tento dlouhodobý odpařovač dával na podzim do podmetu. Proč do podmetu? Protože včelstvo se již připravuje na zimu a tlačí se k česnu. Současně zvětším odparnou plochu (cca 1 dm) proto, že jsou již nižší teploty jak v úle, tak i venku (září-říjen). Aby nebylo vše tak jednoduché, je třeba také vzít v úvahu stav ve včelstvu, jestli včelstvo nedělalo tichou výměnu nebo jestli bylo včas nakrmeno či včelstvo chce zimovat nahoře nebo dole a kolik má nástavků. To vše může ovlivnit množství odparu. Několika pokusy v měsíci září a říjnu, kdy venkovní teplota je vyšší než 15 °C, jsem se přesvědčil, že včelstva, která vykazovala spad do dvou roztočů/den přeložením aplikátoru KM do podmetu bez manipulace s otvorem vykázala asi 20x vyšší spad a odpar se zvýšil na přijatelných 15 g/den. Včelstva, která vykazovala spad do deseti roztočů/den přeložením aplikátoru KM do podmetu bez manipulace s otvorem, vykázala také 20x vyšší spad a odpar se zvýšil taktéž na přijatelných 15 g/den. V dalších dnech se už spad přirozeně radikálně snížil. Pokud teplota nedonutí včely semknout se pevně do zimního chumáče, je metoda ještě účinná. Z toho lze vyvodit, účinnost v tomto kritickém období v nevídané síle. Dá se říci, že účinnost této metody při teplotách nad 15 st. C je velmi blízká 100 % a když vezmete v úvahu, že vám nemusí vadit přítomný plod, tak již není potřeba dalšího léčebného zásahu. Jistě že neodstraním všechny roztoče, ale nemusím již "léčit" Varidolem. Chce to však více pečlivosti při kontrolách dobře se dívat a zapisovat spady. No a co se nepovede, musí se dohnat na jaře.

Totéž jsem zkoušel s Formidolem. Aplikoval jsem ho do podmetu. Když pominu to, že Formidol používám jako surovinu na můj odpařovač, tak je toto jeho nejsmysluplnější využití právě na podzim. V této době se rozhoduje, jestli bude třeba použít Grifin z důvodu nízkých teplot.

obr. 3
obr. 3

Ještě k odpařovači. Podle ověřovacích zkoušek se mi jevil jako nejlepší pro nízké i vysoké teploty právě ten, kde je médium krátkovláknitá celulóza. Je to odpařovač vyrobený vlastními silami doma v dílně. Rozměr je 15x92x125 mm vložen do zip sáčku. Materiál jsou 2 desky Formidolu, (tj. asi 10 dkg celulózy) vložený do horké vody a šlehačem rozšlehán, pak vložena hmota do první formy pro zmenšení objemu stlačena ručně asi na polovinu. Pak následuje vložení do konečné formy v lisu a pomocí zvedáku (panenky) se celulóza stlačí na konečný tvar. Tento proces způsobí, že hmota je kompaktní ne příliš slisovaná, a tudíž uzpůsobená k nasáknutí KM. Potom se nechá vyschnout a je možné ho plnit.


Tříletým používáním jen KM k redukci VD jsem dospěl k názoru, že jsou zajímavé ještě vedlejší positivní účinky této aplikace a mohu jmenovat hned několik, které stojí za zmínku.

  • Omezování plodování, což se projevuje pozitivně zejména při podzimním ošetření.
  • Právě velká účinnost při podzimním ošetření je ten největší přínos v ochraně včelstev proti VD.
  • Malá pracnost při vkládání do včelstva.
  • Zvýšený čistící pud.
  • Nepozoruji zvápenatění plodu.
  • Částečná účinnost proti Nosemám Apis i Ceranae (i když u každé z nich jsou problémy v jinou dobu).
  • Není třeba používat Gabon ani Varidol či M1 což je ta největší přednost KM.
  • Nemusím se každým rokem nadýchat karcinogenního plynu (i když kyselina také není žádný med).
  • Neprodukuji a nenabízím med s rezidui po chemické terapii.

Jsem si zde vědom, že KM je přece jen žíravina a ochrana při práci s ní je velice důležitá.

Působení KM má potenciál pro vedlejší účinky.

  • Proto její aplikace je nezbytné zdokonalovat.
  • KM nelze považovat za absolutně bezpečnou a zcela bez rizika jak pro včely, tak pro včelaře.
  • Minimalizace používání KM je na místě, a proto se může používat jen v opravdu odůvodněných případech.
  • Cílem mého snažení bylo ověřit efektivitu aplikace kyseliny mravenčí pomocí Formivanu a také jeho co nejefektivnější umístění v dané roční době.

Tak jako i v jiné problematice týkající se ošetřování včel, i v ošetření kyselinou mravenčí, se podle mne vytvořilo hodně mýtů a tyto se vždy vynoří na povrch myšlení včelaře, když narazí na možnost něco měnit či neměnit. Je to otázka odvahy a důvěry ve své schopnosti spojená s intuicí, která je ve včelaření intenzifikačním faktorem. Pak se může stát, že určitá nová věc je pro něho nepřekročitelná, když si ji sám neověří. I ve včelařských periodikách jsou mnohdy tyto mýty papouškovány, aniž by si je sám autor ověřil v praxi na vlastním včelíně.

Mezi ně patří například:

  • KM poškozuje matky - není to úplná pravda, když je zvolen vhodný odpařovač a ponechán únikový prostor bez stresu včel. Vitálním a mladým matkám KM při správné aplikaci neublíží. Moje zkušenost je taková, že matky, které by odešly na jaře se mohou vlivem používání KM v podletí ze včelstva vytratit což je lepší, než kdyby se to stalo později.
  • KM je účinná až při venkovních teplotách nad 20 st. C - KM je účinná při denním odparu nad 7 g (třeba i v březnu nebo v říjnu).
  • KM se nesmí vkládat při vyšších teplotách nad 27 st. C - Nezáleží na teplotě (viz pokus), mám to vyzkoušeno mohu ji vložit i v poledne záleží na vhodně zvoleném odpařovači (nesmí být plněn na 100%) na dostatečném prostoru pro včely a vložená KM by měla být podchlazená.
  • V létě nedávat 85 % KM - mám vyzkoušeno, že záleží jen na množství odparu a ten se musí regulovat.


obr. 4
obr. 4
obr. 5
obr. 5

Umístění Formidolu a Formivanu v podmetech Tachovácích a Langstrothu.

Proto, že mám spoustu dotazů na téma: jak zjistím správnou účinnost aplikace KM, chtěl bych touto cestou informovat další včelaře, kteří by si ještě nevěděli rady. Protože každý úl i každé včelstvo je jiné je třeba nejdříve provést zkoušku práškovým cukrem, nebo provést aplikaci KŠ (popisuji jinde), a tím zjistit kolik má asi roztočů. Zkoušku práškovým cukrem bych nedělal u všech včelstev, ale vybral bych si jeden dva úly. Předpokládám, že tuto metodu každý zná. Pak nastavit odpar/den na nějakou hodnotu (větší jak 7 g /den) a sledovat reakci na podložce. Spad by měl být asi 10x vyšší, když ne tak přidat na odparu. Chce to trochu trpělivosti a výsledek se dostaví. Použití digitální kuchyňské váhy je nutností.

Vše, co je zde napsáno je ověřeno v praxi.